Jak mluvit s dětmi o domácím násilí

Jak mluvit s dětmi o domácím násilí?

Domácí násilí je těžké téma, které zasahuje nejen dospělé, ale i děti, které ho doma zažívají. Je klíčové s dětmi o tomto problému otevřeně mluvit, protože jim to může pomoci porozumět svým emocím a vědět, jak se zachovat v nebezpečných situacích. Děti, které jsou vystaveny násilí, často trpí pocity strachu, nejistoty či viny, a proto je důležité jim poskytnout podporu a vysvětlení, že to, co se děje, není jejich chyba.

Jak na to?

• Buďte dostupní k rozhovoru

Pokud téma násilí neotevřou dospělí, neudělají to ani děti. Mnohé pocity, které zažívají, si nechávají pro sebe a mohou mít tendenci se za násilí vinit. Proto je důležité jim dát najevo, že jste tady pro ně a že s vámi mohou sdílet své trápení. 

1. Všímejte si chování dítěte a pokuste se téma citlivě otevřít. 

“Vidím, že jsi schoulený a vypadáš smutně. Trápí tě to, co se děje?”

2.               Nebojte se být autentičtí a sdílet s dítětem i své pocity. Pomůže mu to se otevřít.

“Já jsem taky smutný a bojím se.”

3.               Ujistěte je, že jejich pocity jsou v pořádku, že násilí není jejich vina.

“Je v pořádku se takhle cítit, když se něco takového děje. Jen chci, abys věděl, že nic z toho není tvá vina.”

4.               Vysvětlete jim, že násilí není správné a nevede k řešení problémů.

5.               Vždy se snažte přizpůsobit konverzaci věku dítěte a jeho schopnosti chápat situaci.

• Pomozte dítěti zvládat emoce

Pokud dítě nedokáže o násilí otevřeně mluvit, zkuste využít alternativní formy komunikace, jako je malba, hra (např. s plyšákem) nebo vyprávění příběhů. Silné emoce mohou děti ventilovat také při procházce, sportu či kreativní činnosti. Aby dokázaly své pocity zvládat, potřebují cítit lásku a péči. Trávit s nimi kvalitní čas, poskytovat fyzický kontakt, zejména u malých dětí, jako je obejmutí nebo kolébání, výrazně přispívá k jejich emoční stabilitě.

• Ukažte dítěti, co dělat, když se cítí ohroženo

Může jít o odchod na bezpečné místo v domě, obejmutí oblíbeného plyšáka, nasazení sluchátek, zavolání na nouzové číslo či kontaktování důvěryhodné osoby mimo rodinu. Sdílejte s dítětem také to, co pomáhá vám. Ujistěte ho, že násilí není nikdy jeho vinou a že má právo na bezpečí.

• Kontaktování odborníků

Ať už setrváváte v násilné domácnosti nebo ne, je vždy důležité vyhledat odbornou pomoc pro vás i vaše děti. Odborníci v různých organizacích mohou poskytnout cenné rady a podporu, které vám pomohou lépe zpracovat traumatické zážitky a zmírnit následky násilí. Pamatujte, že proces léčení traumatu je nejúčinnější, když je dítě s pečující osobou skutečně v bezpečí. 

• Odchod z násilného prostředí

V případě, že se rozhodnete opustit násilný vztah, je třeba dětem vysvětlit, že to děláte pro jejich ochranu. Vyvarujte se však pomlouvání druhého partnera/ky. 

Mluvit s dětmi o domácím násilí vyžaduje trpělivost a citlivost. Je zásadní jim nabídnout bezpečný prostor pro vyjádření emocí a poskytnout jim jasné kroky, jak se chránit v nebezpečných situacích. S odbornou pomocí a s vaší péčí mohou děti lépe zpracovat traumata a získat jistotu, že mají právo na bezpečí a lásku.

Pokud se cítíte v ohrožení nebo potřebujete podporu, kdykoliv se s námi můžete spojit.

Datum: 1. 10. 2024

Autor: Kristýna Kolářová & Eliška Hosnedlová